Použit zdrojový kód Českého rozhlasu
Použit zdrojový kód Českého rozhlasu
1. Ing, Milan GROHMANN, 47 let, inženýrská činnost
Politika bez „politikaření“
Na kandidátní listině v komunálních volbách ve Slaném se objevuji již počtvrté. V roce 2014 jsem byl zvolen zastupitelem města. Politika je pro mě proces a metoda rozhodování za účelem dosažení obecně prospěšného cíle. V případě našeho města cíle, který bude sloužit ideálně pro větší část obyvatel. Rozhodně pro mě politika není prostředkem pro získání funkcí nebo dokonce vlastního prospěchu, není to nástroj pro vytváření „trafik“ za loajální podporu. Politické rozhodování v roce 2014 bylo tak trochu zlomové. Nechtěl jsem hodit za hlavu vše, co jsem dlouhá léta připravoval jako zaměstnanec městského úřadu, jako manažer rozvoje města, jen proto, že strana, za kterou jsem kandidoval, neměla být součástí nové koalici a nedostala nabídku prestižních funkcí. A proto jsem se názorově protnul s „Koalicí změny“, jejíž součástí byla právě Unie pro sport a zdraví, na její kandidátní listině mám své místo dnes. Koalice měla čerstvý náboj a velmi intenzívně pracovala. Paradoxně jsem od koalice změny později dostal nabídku vykonávat funkci 1. místostarosty města, kterou jsem zastával v letech 2015-2016. O tom, že doba byla v roce 2014 velmi rozjitřená, svědčí fakt, že nových názorových propojení napříč politickým spektrem bylo mnohem více. A proto také koalice změny ztratila v průběhu volebního období svou sílu a nemohla dokončit svá předsevzetí. Mnoho myšlenek a nápadů zůstalo nezrealizovaných. Myslím, že nastal čas, zkusit je dokončit a v tomto smyslu jsem také připraven nést potřebnou míru odpovědnosti vyplývající z mé kandidatury.
Zkušenosti a zaměření
Mohu-li městu Slaný něco nabídnout, jsou to zkušenosti. Pro město Slaný pracuji od roku 2001 jako zaměstnanec nebo v uvolněné funkci, později jako opoziční zastupitel. Jsem vystudovaný stavební inženýr, proto celou svoji profesní kariéru zaměřuji zejména na tvorbu investičních strategií a hledání externích finančních zdrojů. S koalicí změny jsme mimo jiné rekonstruovali ledovou plochu zimního stadionu, modernizovali slánskou porodnici nebo revitalizovali hlavní třídu města. A v tomto profesním zaměření bych rád pokračoval i nadále. Rozvoj města však nejsou jen velké investice, ale také opravy a údržba stávajícího majetku, které chceme podporovat. Naší zajímavou strategií jsou také částečně samofinancovatelné projekty, které mohou přinášet finanční zdroje z dosažených úspor.
Konkrétní cíle
Měl bych opravdovou radost, kdyby se podařilo dokončit započatou revitalizaci centra našeho města. V roce 2016 jsme do rozpočtu města zařadili finanční prostředky na opravu ulice Hanžburského, ta je však dokončována až nyní s dvouletým zpožděním. Nepředstavuji si změny s obřími investičními náklady, ale obnova povrchů a technické infrastruktury je dle mého názoru nutná, aby naše město mohlo konkurovat mnohým jiným, která již revitalizace svých center provedla.
Za stejně potřebnou považuji i regeneraci městské zeleně. Zeleň významněji přispívá ke kvalitě prostředí, ve kterém žijeme. Mnohá zeleň na území města je na konci svého života a pokud včas nezačne její systémová obměna, bude našemu městu zeleň po delší dobu chybět. Regenerace zeleně si totiž žádá poměrně dlouhý čas. Také si ještě pamatujete Háje jako upravený městský park? Je tomu již hodně dávno, nicméně nemusí to trvat tak dlouho, aby Háje byly znovu jasným cílem procházek či trávení volného času obyvatel Slaného.
2. MUDr. Jakub HEŘMAN, 49 let, lékař
Je mi 49 let, narodil jsem se v Praze, kde jsem absolvoval gymnázium a poté studoval na 2. Lékařské fakultě University Karlovy v Praze. Po dokončení studií jsem dostal nabídku pracovat ve Slaném. O Slaném jsem tenkrát věděl pouze to, že je někde za ruzyňským letištěm. V roce 1994 jsem nastoupil na chirurgické oddělení místní slánské nemocnice. Od roku 2002 jsem se podílel na vzniku nového ortopedicko-traumatologického oddělení slánské nemocnice. V začátcích mé profesní kariéry jsem se zde ve Slaném oženil a postupně zapustil kořeny. Bydlím zde již 18 let, jsem stále šťastně ženatý a mám 3 syny. Dnes mohu zcela otevřeně říct, že Slaný je můj domov.
Zkušenosti
Do městské zastupitelstva kandiduji již třetí volební období, poprvé jsem byl zvolen do zastupitelstva v roce 2010 z „nevolitelného“ desátého místa kandidátní listiny v té době méně známé Unie pro sport a zdraví. První volební období bylo konfrontací mých ideálů a reality komunální politiky. To bylo pro mě velice poučné , proto jsem kandidoval v roce 2014 znovu a byl zvolen. Podařilo se mi být součástí nové koalice „Změny“, která přinesla do práce komunální politiky a vlastního městského úřadu opravdu změnu a nový styl práce. Bohužel to nebylo asi akceptovatelné pro některá zastupitele, kteří dali přednost návratu ke starým pořádkům a došlo ke změně. Zbytek volebního období 2014-2018 jsem dokončil jako opoziční zastupitel. Přes výrazné rozčarování v závěru mého mandátu jsem se po dlouhém rozmýšlení rozhodl znovu kandidovat. Především proto, že jsem přesvědčen, že koalice „Změny“ přinesla do práce úřadu řád, pořádek a pracovala pro město a jeho občany.
Mým evergreenem v komunální politice je stále zdraví, jak je i v názvu našeho hnutí. A to nejen téma městské nemocnice, ale i téma zdraví obecně. Životní prostředí a zdravý životní styl a vše co s ním souvisí to jsou témata, která bych chtěl dále rozvíjet i na komunální úrovni ve Slaném.
Městská nemocnice je „rodinné stříbro“, jak jsem slýchával v letech dávno minulých od lidí, kteří už ve slánské komunální politice nefigurují, ale nešlo mi do hlavy, proč o toto „stříbro“ nikdo nepečuje. Proto jsem byl hrdý, že jsem mohl nepatrnou měrou přispět k dokončení větších projektů v nemocnice. Především dostavba gynekologicko-porodnického pavilonu, zahájení a téměř dokončení plynofikace areálu nemocnice, ale i projekty menšího rozsahu, jako jsou opravy a výměny výtahů v budově B. I přesto, že jsou tato změny viditelné a mohlo by se dojít názoru, že to je už dobré a stačí to, tak chci podporovat další rozvoj městské nemocnice, která je opravdu „rodinným stříbrem“ a začalo si to město uvědomovat v kontextu omezování zdravotní péče v okolních regionech – např. Louny , Mělník . ..
3. Ing. Pavel ZLÁMAL, 49 let, manažer, prokurista
Jsem rodilý moravák, vystudoval jsem vysoké školy strojní a ekonomickou. Ve Slaném žiji od roku 2000, s manželkou vychováváme 3 děti. Pracuji ve firmě FX Meiller (největšího zaměstnavatele ve městě) na pozici prokuristy odpovědného za logistiku a montáž vozidel.
Události kolem parkovacího domu mne přiměly k zájmu o komunální politiku ve Slaném. Považoval jsem tuto investici z technického hlediska za nesmyslnou, hlavně jsem ale kritizoval skutečnost, že dodavatel dodal za skoro 100 mil. dílo které pořádně nefunguje a tehdejší rada města tuto skutečnost potupně přijala. Založil jsem tehdy občanské sdružení a následně místní organizaci Ano ve Slaném. Toto uskupení vyhrálo komunální volby v roce 2014. V nově se rodící koalici jsem přijal místo neuvolněného místostarosty. Práci na městském úřadě jsem vykonával v odpoledních hodinách po svém zaměstnání za patřičně redukovanou odměnu. Do mé gesce patřily odbory ŽP, dopravy a technické služby. Byl jsem pověřen zastupováním města ve vodohospodářském sdružení a po celou dobu mandátu jsem byl předsedou dozorčí rady technických služeb. V průběhu roku 2014 jsem zaštiťoval projekt vstupu nového partnera do společnosti TS Slaný – společnosti AVE. Námi zpracovaný plán dával nadějí velkých investic a rozvoje firmy. Pozdější prodej ziskové části společnosti, realizovaný nynějším vedením nepovažuji za správný. Aktivně jsem podporoval vznik městských vodáren Slavos, společně s JUDr. Richtrem a Ing. Grohmanem jsme připravili a dojednali smlouvy, které po pěti letech otevřely cestu rekonstrukce čistírny odpadních vod. Město na jejich základě získalo 65 milionovou dotaci – největší v historii! Mimochodem, nikdo z nynějších tří představitelů města smlouvu tehdy nepodpořil! Na základě těchto smluv jsme mohli převzít náš majetek a spravovat ho sami, v rámci tohoto projektu je možná aktivace městských studní s návratností 3,5 roku. Nic z výše uvedeného se doposud nestalo.
V těchto volbách jsem odmítl možnost kandidovat za sdružení ano 2011. Důvodem není nesouhlas s politikou hnutí, ale osoba a práce pana poslance Berkovce. Byl jsem přesvědčen, že tím moje aktivita rámci města skončila. Když přišla nabídka z USZ, řekl jsem si proč ne. Jsou to přesně ti lidé, kteří nepolitikařili a neblábolili, ale něco dělali, měli výsledky a mají velmi schopný tým. Pokud dostanu Vaši důvěru, rád bych navázal na svoji předchozí práci, zavedl např. vyhodnocení svozu odpadů tak, aby každý platil pouze za odpady, které vytvoří, inicioval jednání o řešení prostoru kolem hvězdicové kotelny – takové staveniště nemá v centru města co dělat. Dovedu si na tomto místě představit hezký park. Jsem aktivní cyklista a rád bych realizoval první cyklostezku s napojením na cyklostezky na Lány a Kladno.
Co na závěr?
Jsou volby, pokud dáte důvěru nám, bude nám ctí pro město opět pracovat, pokud budete vybírat jinde, zvolte prosím do vedení města lidi, kteří mají potenciál něco změnit, ne povídálky, díky kterým trvají zastupitelstva 8 hodin držících pospolu jen proto, že je to pro ně výhodné. To, že to jde, se ukázalo. Za rok 2015 byly realizovány investice za takřka 100 mil. Kč, za nynějšího vedení v roce 2017 jen něco víc než třetina. A to je velký rozdíl.
Přeji Vám i našemu Městu dobrou volbu.
4. Ing. Tomáš DRHOLEC, 44 let, podnikatel v oboru řeznictví a uzenářství
„Rekonstrukce a výstavba sportovišť pro naše děti“.
Do zastupitelstva kandiduji již po třetí, v roce 2014 jsem byl zvolen do zastupitelstva. Po minulých volbách, kdy došlo i ke změně složení vedení města tzv. “Koalice změny“, jsem pracoval aktivně v radě města a to až do jara 2016, kde jsem měl mimo jiné na starost kompletní rekonstrukci ledové plochy a zázemí zimního stadionu. Za mého působení v radě města došlo k mnoha investičním akcím (např. rekonstrukce Husovy ulice, rozšíření gynekologicko-porodnického pavilonu, získání dotace na rekonstrukci ČOV a další).
V případě opětovného zvolení bude mou snahou nadále podporovat místní podnikatele, prosazovat zvýšenou úroveň městské zeleně, vždy budu pro zachování slánské nemocnice, pro vybudování bezbariérového města a také pro uzavření značně prodělečného parkovacího domu, a pokud to půjde tak nalézt pro něj vhodné využití. Jako sportovec a kandidát hnutí USZ budu mít snahu o navýšení peněz na obnovu a výstavbu nových sportovišť. Jedná se zejména o rekonstrukci plavecké haly, městské plovárny, zimního stadionu, realizaci zázemí pro atletický stadion, postavení nové sportovní haly a in-line dráhy. V těchto investicích vidím smysl přilákat naše děti od počítačů a mobilů zpět k zdravotnímu životnímu stylu – sportu. Proto i mým letošním přesvědčením, se kterým budu vstupovat do voleb, se stal slogan: „Rekonstrukce a výstavba sportovišť pro naše děti“.
5. Ing. Martin JELÍNEK, 51 let, podnikatel v oboru počítačové bezpečnosti
Narodil jsem se ve Slaném a celý život zde také bydlím. Jsem absolventem slánského gymnázia, po které jsem vystudoval elektrofakultu ČVUT se zaměřením na počítače. V tomto oboru také celý život pracuji. Jsem jednatelem firmy zaměřené na oblast počítačové bezpečnosti. Mezi mé záliby patří kynologie, fotografování, práce se dřevem, turistika.
Ve Slaném žiji se svým synem Lukášem (21). V mládí jsem se díky zdravotním potížím sportu aktivně věnovat nemohl. Byl to právě můj syn, který mne před patnácti lety přivedl ke slánské kopané. Začal jsem ho doprovázet na tréninky a zápasy fotbalové přípravky. Postupem času jsem pracoval jako vedoucí mužstva, pomáhal jsem organizovat desítky mládežnických turnajů a ve finále jsem přijal nabídku práce ve výboru klubu SK Slaný.
V pozici fotbalového funkcionáře a také člena bývalé sportovní komise při MěÚ jsem byl čím dál víc zklamaný z přístupu vedení města nejen ke sportovním oddílům, ale k volnočasovým aktivitám v našem městě obecně. Na začátku roku 2010 jsem byl jedním z iniciátorů založení pobočky Unie pro sport a zdraví ve Slaném. Ukázalo se, že stejná témata jako nás, zajímají a oslovují řadu našich spoluobčanů, kteří nám v místních volbách v roce 2010 dali bezmála 10% hlasů. Pro ve Slaném do té doby neznámé hnutí to byl určitě úspěch.
Pasivně sedět a nadávat na vše kolem sebe dokáže asi každý. Pokud chci, aby se stav věcí v našem městě zlepšil, musím pro to také něco udělat. Jestliže má aktivita v místní politice napomůže tomu, aby v zastupitelstvu a užším vedení města zasedli slušní, vzdělaní a kvalifikovaní lidé, budu se svou prací spokojen.
6. Zdeněk HOŘEJŠÍ, 58 let, podnikatel ve stavebnictví, předseda SK Slaný
Živím se jako živnostník, mým oborem jsou tesařské práce. Veřejný život mi nikdy nebyl lhostejný. Snad proto jsem řadu let aktivní jako soudní přísedící okresního soudu v Kladně. To je velká škola života. U soudu jsem vyslechl mnoho životních příběhů, sledoval lidské osudy i osobní tragédie.
Mým heslem je: „Dělej vše naplno, nikdy nevíš, kolik času ti na dobrá předsevzetí ještě zbývá“.
Sport mne provází životem snad už od kolébky. Po mnoha letech strávených ve fotbalové brance jsem před časem přijal asi největší výzvu svého života. Přijal jsem funkci předsedy fotbalového klubu SK Slaný. Při pohledu zvenčí se to tak nezdá, ale oddíl, kde pravidelně několikrát týdně sportuje okolo 300 dětí a dospělých, je vlastně malá fabrika. O veškerý provoz, organizační zajištění, trénování mužstev dětí i dospělých se stará parta nadšených „bláznů“, kteří to dělají ve svém volném čase, na úkor svých rodin a bez nároku na odměnu.
Má představa je, že zastupitelstvo města má fungovat podobně. Mají tam být lidé, kteří chtějí pro ostatní občany opravdu něco prospěšného udělat a aktivně se zapojit do práce tak důležitého voleného orgánu. Ne si jen odsedět a promlčet po dobu čtyř let svůj mandát a pobírat pár set korun za každé zasedání zastupitelstva. Takových „zastupitelů“ jsme v současné sestavě viděli docela dost.
7. Ing. Petr MACÁK, 58 let, podnikatel, odhadce nemovitostí
Jsem OSVČ s předmětem podnikání odhady cen nemovitostí a ceny stavebních prací, jako znalec v oboru ekonomika jmenovaný krajským soudem v Praze po listopadu 1989 vypracovávám znalecké posudky o cenách nemovitostí (rodinné domy, byty, provozní a zemědělské stavby, inženýrské stavby, pozemky)
Mezi zájmy patří sport, (jsem členem občanskéch sdružení STC Slaný a SKI Slaný), turistika, teraristika. Nejsem a nikdy jsem nebyl členem politické strany nebo hnutí.
Jaký je Váš vztah ke Slanému?
Vztah je dán tím, že zde od 25.9.1960 nepřetržitě bydlím.
Co se dá udělat pro to, aby se nám ve Slaném žilo lépe?
1) snížení dopravy v centru města:
– dopravu v centru města a v obytných zónách omezovat a nikoli přivádět jako se děje v případě povolení stavby obchodního domu s příjezdem ze Záfortenské ulice nebo obchodního domu v ulici Dražkovická,
– variabilnější přístup osobních automobilů, a zejména cyklistů na náměstí TGM, uzavření provozu parkování v parkovacím domě, který je prodělečný, dle výsledku soudu podpořit jeho přestavbu nebo odstranění, parkování řešit na stávajících plochách.
2) Po případné demolici nebo změně parkovacího domu celou tuto oblast smysluplně využít:
– od hotelu Grand přes plochu parkoviště, přístupu k jídelně, okolí gymnasia, nemocnice a propojení s upraveným lesoparkem Háje.
– nezahajovat nové investice (už vůbec ne pomníků jako APD) a soustředit se na údržbu stávajících objektů a zařízení (lesopark Háje, letní kino, otevřená plovárna, zimní stadion, okolí atletického stadionu).
– umožnění změnou smlouvy s provozovatelem tepelných zařízení odpojení bytových domů a umožnění vlastníkúm bytů se svobodně rozhodnout, zda budou odebírat teplo z dálkových zdrojů nebo si zřídí individuální vytápění.
8. Iva ŠŤASTNÁ, 47 let, majitelka firmy Stavimat
Narodila jsem se v roce 1971 v Praze, kde jsem absolvovala střední průmyslovou školu strojní – obor strojní technologie. Ihned po studiu jsem nastoupila na mateřskou dovolenou a po dvou letech jsem začala podnikat v oboru ekonomie a účetnictví. Později jsem nastoupila do zaměstnání a při zaměstnání jsem stále vedla účetní kancelář. V roce 2008 jsem absolvovala manažerskou akademii a rozhodla jsem se, že přistoupím jako spolumajitelka do firmy Stavimat s.r.o. , kde jsem byla v té době pouze jako zaměstnanec. Postupem času jsem získávala větší podíl na řízení podniku a v roce 2014 jsem se stala jedinou majitelkou a jednatelkou společnosti , která zaměstnává 38 lidí s obratem 130 mil.
Mezi mé zájmy patří zvířátka od pejsků až po koně, které jsou mým koníčkem a samozřejmě práce, která zabírá většinu mého času.
Město Slaný mě poprvé oslovilo v roce 1989, kdy jsem se seznámila se svým dnes již bývalým manželem a hned jsem věděla, že zde chci žít. Dcera se zde narodila, má zde rodinu a malou farmu a můj nynější partner je také ze Slaného. Za těch mnoho let se Slané opravdu změnilo , řekla bych že k lepšímu , ale stále tu chybí větší otevřenost vedení Slaného , širší komunikace s lidmi jako jsem já a mnoho ostatních , kteří si hledí své práce , dělají jí poctivě a byli by ochotni se podělit o zkušenosti a nápady co zlepšit. Oslovit větší i menší firmy ve Slaném, aby se podíleli více na chodu města ( úklid, silnice, doprava) a podporu mládeže nejen té bezproblémové. Vím, že vize je jedna věc a praxe ta druhá, ale při troše dobré vůle jde vše.
9. Ing. Petr KEJKRT, 60 let, logistický manažer
10. Ronald TAUŠ, 61 let, operátor výroby, trenér mládeže
Jaký je Váš vztah ke Slanému?
Narodil jsem se ve Slaném a život ve Slaném se mi líbí. Přesto si myslím, že plno věcí by se dalo zlepšit. I já k tomu chci přispět a myslím, že při práci s mládeží a jejich výchově se mi to celkem daří. Cílem je nejen vychovat výkonného sportovce, ale především slušného člověka, který najde uplatnění v životě.
Co se dá udělat pro to, aby se nám ve Slaném žilo lépe?
Především dořešit dopravní situaci, která je ve městě katastrofální. V oblasti sportu snaha dostat děti na sportoviště, ať už k jakémukoliv sportu.
11. Milan ŠÚR, 57 let, živnostník, zlatník a hodinář
12. Mgr. Irena KŘEČKOVÁ, 53 let, učitelka základní školy
Do Slaného jsem se přistěhovala v roce 1987.
Učím na 2. základní škole ve Slaném. Sport je přirozenou součástí života naší rodiny. Ráda lyžuji, jezdím na kole a plavu.
Řídit se heslem „Slaný v pohybu“
13. Roman MAREŠ, 45 let, živnostník, servis spotřební elektroniky
14. Václav SUK, 67 let, obchodní zástupce, pojišťovací specialista
15. Pavel LINDA, 51 let, podnikatel, prodej potřeb pro truhláře
16. Petr BETLACH, 48 let, majitel stavební firmy
17. Jiří PROKEŠ, 45 let, elektromontér
18. Danuše SPOUSTOVÁ, 48 let, zástupkyně ředitele mateřské školy
19. Miloslav JOCHMAN, 40 let, produktový manažer
20. Karel NEUMANN, 52 let, živnostník, krbař a kamnář
Ve Slaném bydlím od roku 1997. Vždy jsem byl zvyklý postarat se o sebe sám a nečekat, až to za mne udělají jiní. Živím se jako živnostník, zabývám se stavbou krbů a kamen. Podle mne končící vedení města po mnoha letech ve funkcích docela ztratilo kontakt s realitou a tím, co se děje a co si myslí normální lidé v podzámčí.
Proto jsem se rozhodl i svým hlasem promluvit do slánské politiky. Sport byl vždy mým koníčkem, mezi mé sportovní zájmy patří především hokej.
I proto byla má volba jednoduchá – kandiduji společně s Unií pro sport a zdraví.
21. MUDr. Michael Kučera, 33 let, praktický lékař, člen výboru FK Union – futsal
22. Jaromír MARTÍNEK, 43 let, ředitel technického oddělení
23. Pavel ČABLÍK, 36 let, směnový mistr, trenér mládeže
24. Marek SEGHMAN, 22 let, student, muzikant, hráč nohejbalu TJ Sokol Slaný
25. Martin KAPUSTA, 48 let, skladový operátor, trenér mládeže
Jaký je Váš vztah ke Slanému?
Ve Slaném bydlím od roku 1991. Byť nejsem místním rodákem, přesto jsem slánským patriotem a Slaný považuji za své druhé rodné město. Osmým rokem se věnuji mládeži SK Slaný s cílem vychovávat vedle zdatných sportovců i zdatné, samostatné a schopné jedince, kteří naleznou své uplatnění i v mimosportovním životě. Díky mé zkušenosti z tohoto prostředí vím, že podpora sportu mládeže je ve Slaném nedostatečná.
Co se dá udělat pro to, aby se nám ve Slaném žilo lépe?
Budoucností každé společnosti jsou její potomci a právě proto bych chtěl „vytáhnout“ co nejvíce dětí od počítačů, televizí, hracích konzolí a jiných lákadel a vytvořit podmínky pro jejich volnočasové aktivity. Nemusí se jednat přímo o sportovní aktivity. Zasadit se o to, aby volnočasové aktivity dětí dostaly přednost před komerčními zájmy a aby se děti měly možnost rozvíjet po všech stránkách.
26. Viktor BENEŠ, 52 let, dispečer provozu
27. Ing. Josef RENNER, 66 let, důchodce
Jaký je můj vztah ke Slanému?
Všechny důležité věci v mém životě jsou spojeny s tímto královským městem – v r. 1952 jsem se zde narodil, v r. 1955 se zde narodila i moje žena a z našich třech dětí dvě – syn a mladší dcera.
S nástupem do zaměstnání ve slánské mlékárně nám byl přidělen byt. I moje další zaměstnání ve ‚Státním statku Zlonice a v Ekofruktu jsou úzce spojena se Slaným.
Od 11 let jsem hrál kopanou za žáky, později za dorost i za muže ČKD Slaný. Nejraději vzpomínám na r. 1969, kdy jsme jako dorost postoupili do 1.ligy, muži „B“ do 1 A třídy a muži „A“ do divize…
Na sportovní aktivity bychom neměli zapomínat, pokud nám to zdraví dovolí, ani v důchodovém věku!
Turistika, plavání, jízda na kole aj. Vytváření co nejlepších podmínek pro sportování dětí až po seniory musí patřit mezi hlavní cíle vedení měst i obcí.
Jak se daří naplňovat sliby, které jednotlivé politické strany v rámci předvolební kampaně občanům města slibovaly, co se podařilo naplnit a co nikoliv, jaký bude další politický vývoj ve Slaném?
V Díle II. jsme se věnovali sestavování koalice po podzimních volbách v roce 2014. Nyní se podívejme na fungování radnice pod vedením exstarosty Záloma.
Zlom ve spolupráci rady a starosty nastal ve chvíli, kdy se starostovo vystupování dalo jednoznačně hodnotit jako chování vážně nemocného člověka. Paranoidní tendence se začaly plně projevovat.
Nový starosta pod vlivem svého nejbližšího radního a jednoho slánského lobisty začal nejspíš sám věřit svým paranoidním představám a bludům. Dokladem je jeho utajený nákup (bez vědomí rady města) detektoru odposlouchávacích zařízení, rušičky mobilního signálu a výkonného dalekohledu. To vše za peníze z pokladny města. Starosta začal psát trestní oznámení na členy zastupitelstva města a tajné udavačské dopisy na Ministerstvo vnitra ČR. Samozřejmě bez vědomí rady.
Vrcholem byla změna postoje starosty při jednáních o rekonstrukci slánské ČOV. Jde o prakticky největší výzvu a nejtěžší úkol, který nové vedení města mělo řešit. Po vážných pochybení a období nicneřešení starého vedení zbývalo poměrně málo času k získání významné dotace na rekonstrukci čističky.
V tu chvíli starosta, spolu s radním Zímou, obrátili a postavili se proti většině v radě. Začali hájit názor poslance Berkovce a jím doporučované firmy na rekonstrukci ČOV!
Koalice se snažila trpělivě vysvětlit starostovi Zálomovi, že takto jeho fungování v koalici nemůže dále pokračovat. K omluvě a změně chování ho dokonce nabádali i jeho spolustraníci. Marně. Starosta se choval jako člověk, který je již zcela mimo realitu.
Pro koalici to bylo to nejtěžší možné rozhodování. Nová koalice, s podporou několika hlasů soudných členů tehdejší opozice, odvolala starostu Záloma z funkce 7. března 2016.
Všichni členové koalice si plně uvědomovali, že takové rozhodnutí je naprosto sebedestruktivní a je reálné, že skončí odchodem nové koalice do opozičních lavic. S ohledem na zájem města a jeho občanů jsme ale odvolání starosty Záloma považovali za nutné a nezbytné. I za tuto cenu.
Po necelém měsíci (4. dubna 2016) staronová koalice Martina Hrabánka za podpory ČSSD (po otočce o 180°) a části zástupců ANO (Zíma, Širc a Berkovec) odvolala zbývající místostarosty Zlámala, Grohmana a radu města.
Během rychlé volby ustanovili radu novou se starostou Hrabánkem a jeho novým místostarostou – světe div se – Pavlem Zálomem.
Standa Berkovec se ukazuje jako muž s obrovským citem pro správnou volbu, na kterou stranu politického kyvadla se zrovna posadit. Občas se netrefí úplně přesně, jako třeba s výletem na Krym. Většinou, ale v politických bitvách dokáže přeskakovat z jedné dělové koule na druhou, lépe než to uměl Baron Prášil.
Je nejspíš jen otázkou času, kdy paranoia nového místostarosty Záloma dolehne i na staronového starostu Hrabánka. K tomu lze říct jen – je to jeho volba a jeho boj.
Nová koalice byla tehdejší opozicí (tedy dnešní staronovou koalicí doplněnou o přeběhlou ČSSD a část ANO – abychom se v tom neztratili) na začátku března vysmívána, že si odvolala sama svého starostu. Jsou chvíle, kdy slušný a poctivý politik, byť na malém městě, musí i takový krok udělat.
K takovému kroku měla příležitost a také mnohem závažnější důvod stará koalice v květnu 2013. Tehdy vyšlo najevo, že starosta Rubík bez vědomí zastupitelů a dokonce bez vědomí rady svévolně podepsal celkem 6 do té doby neveřejných dodatků s dodavatelem parkovacího domu. Šlo o jednání nepochybně protizákonné. Starosta nesměl podepsat žádné další finanční závazky bez schválení orgány města.
Místo návrhu na nevyhnutelné odvolání starosty Rubíka ovšem rada města přijala 15.5.2013 Dodatek č. 7 ke smlouvě o výstavbě parkovacího domu, kterým se pokusila zlegalizovat předchozí nezákonný postup. Dlužno dodat, že to bylo jednomyslnou podporou 9 radních (RNDr. Ivo Rubík, Mgr. Martin Hrabánek, p. Jaroslav Hložek, p. Ladislav Schneider, p. Libor Dobner, p. Svatopluk Šváb, p. Petr Čapek, MUDr. Bohumil Vašek, Mgr. Miroslava Kaisrlíková).
Chápu, že bylo jistě obtížné hlasovat proti starostovi v době jeho těžké nemoci. Rozhodnutí neodstoupit z funkce ze zdravotních důvodů byla však v té době jeho volba. Jistě si byl vědom všech souvislostí i toho, jak náročné to pro něj bude.
Starosta Rubík byl mužem, který se dokázal nadchnout pro velké projekty. Bohužel s časem stráveným ve funkci postupně ztrácel schopnost zvažovat také názory jiných, které mohly být podstatně odlišné od názorů jeho vlastních. Nechci soudit, zda za to více mohl pocit vlastní nenahraditelnosti nebo jeho nejbližší okolí, která s ním hrálo Císařovy nové šaty.
Důsledkem však bylo, že se ve Slaném stavěl atletický areál bez atletů či šaten pro sportovce a parkovací dům, o který obyvatelé nemají zájem. To šlo ovšem snadno zjistit dřív, než se prvně koplo do země.
Jestliže jsme uskupení po volbách 2014 nazývali Koalicí Změny, staronové uskupení z roku 2016 můžeme směle nazvat Koalicí Neschopných. Když se podívám na aktuální složení rady města, je mi z toho smutno. Přes veškerou snahu zde nevidím ten tým aktivních a schopných radních, kteří mají tah na branku. Ale přinejmenším kávičku a pár chlebíčků na zasedání rady města určitě hravě zvládnou.
Inu, jak řekl staronový pan starosta Hrabánek po svém znovuzvolení: „Slaný se zase vrací do normálu…!“
Vyzkoušeli jsme si 15 let vlády velmi silného starosty a loutkové rady.
Vyzkoušeli jsme si 1,5 roku pracovité, aktivní rady města, která měla viditelné výsledky, ale také neschopného starostu.
Tak to jsme ještě nezkusili? Třeba starostu, který má rád jednání s pozitivními lidmi (viz Slánská radnice 06/2016), takže se asi raději vyhne negativním jednáním o čističce odpadních vod, s dodavatelem parkovacího domu, se zástupci Technických služeb, s úředníky státní správy na téma obchvatu města apod.
Tak jistě. Mrtvý městský úřad, kde zaměstnanci měli pocit, že pracují v šípkovém zámku, jsme zažili už za premiérového starostování pana Hrabánka. Proč na to nenavázat?
Nejsem praktikující věřící; přesto dodávám – Bůh s námi!
Autor: Martin Jelínek, USZ ve Slaném
V předchozí části tohoto článku jsme se dostali až k sestavování rady a vedení města na podzim 2014.
Sestavení rady o sedmi členech nebylo jednoduché, ale nakonec se v koalici dosáhlo shody. Včetně jména asi nejvíce diskutovaného, kterým byl dr. Peška. To jsem komentoval již v prvním díle článku. Zde k tomu ještě doplním, že po roce a půl práce rady města se dr. Peška jednoznačně zařadil mezi nejvýkonnější členy rady. Objem práce jím odvedené pro město je úctyhodný a výrazně přesahuje standard neuvolněného radního, který se ještě věnuje svým pracovním aktivitám.
Novou koalici tvořilo pět stran. Čtyři z nich se dostaly do pasti, kdy voliči odsunuli jejich kandidáty připravené na uvolněnou funkci mimo zastupitelstvo.
Jediným řešením tedy bylo na post starosty delegovat zástupce ČSSD Pavla Záloma. Teprve později nám došlo, že šlo o kandidáta kategorie D.1 (viz rozdělení v Díle I.). To však nebylo zdaleka to nejhorší.
Na post neuvolněného místostarosty (ve své manažerské pracovní pozici zůstal na plný úvazek) usedl zástupce ANO Pavel Zlámal. Jak se ukázalo, šlo o kandidáta kategorie E. Bohužel pro město.
Plán na obsazení postu dalšího místostarosty Milanem Grohmanem nevyšel. Do zastupitelstva vstoupil na kandidátce ODS. Po zvážení výsledku voleb a s ohledem na možné varianty sestavení nového vedení města došel k závěru, že pro město bude nejvíce užitečný, pokud nabídne své bohaté zkušenosti s chodem agendy úřadu nové koalici a pomůže jí s řízením chodu města. To navzdory staré koalici. Tento krok vyžadoval obrovskou osobní odvahu. Stará koalice masivním nátlakem na pana Grohmana dosáhla svého a on svou kandidaturu stáhl.
Po několika týdnech či prvních měsících bylo čím dál jasnější, že ve Slaném došlo k paradoxní změně. Za 15 let starostování dr. Rubíka platilo, že město mělo velmi inteligentního, nesmírně pracovitého, schopného a charismatického starostu. To nelze zpochybnit. Zároveň ale starosta koncentroval veškerou moc a rozhodování do svých rukou. Rada města se tak postupně stala pouze kosmetickým doplňkem starosty. Smutného vrcholu tento stav dosáhl v polovině roku 2013, o tom dále.
Po roce 2014 nastala opačná situace. Rada města byla složená z aktivních, pracovitých a velmi schopných členů. Dokázali odvádět množství práce jak individuálně, tak jako kolektivní orgán. O jejich nasazení svědčí množství jednání rady proběhlých za rok a půl. Slabým místem se však ukázal nový starosta Zálom. Člověk, který se projevil jako málo pracovitý a neschopný. Na jednání rady docházelo i k tomu, že nevnímal, co se projednává a na dotazy radních nedokázal reagovat. Na jednání rady města chodil starosta Zálom často zcela nepřipraven!
Je potřeba říci, že nový starosta to ze začátku vůbec neměl jednoduché. Každému muselo být jasné, že první řízení schůze nezvládne tak, jako mnohaletý starosta. Stará koalice využívala každé chyby a nezkušenosti nového starosty. Připomeňme, že po zvolení P. Záloma starostou nikdo z řad staré koalice nezatleskal novému starostovi. To se stalo poprvé v tomto století. Nově zvolenému vedení města v historii vždy tleskala i opozice. To není o politice, ale o elementární lidské slušnosti.
Nové vedení města, které nastoupilo po předchozím mnohaletém starém vedení v čele s ODS, to nemělo snadné. Ukázkové bylo přebírání kanceláře starosty. Po skoro ročním účinkování předchozího starosty Hrabánka po něm v kanceláři nezůstal prakticky žádný papírový nebo elektronický dokument, který by mohl nový starosta Zálom převzít.
Stará koalice si nenechala ujít jedinou příležitost k zesměšňování a dehonestaci nového starosty. O nějakém byť minimálním období hájení nemohlo být ani řeči. Nová koalice věřila, že starosta se potřebuje v nové funkci aklimatizovat a postupně se zlepší jeho veřejný projev, řízení schůzí a praktické řízení svěřeného úřadu. Že to prostě přijme jako výzvu.
No a jak se starosta Zálom zhostil svého úkolu? O tom až v třetím díle.
Autor: Martin Jelínek, USZ ve Slaném
S odstupem několika měsíců se zkusím zamyslet nad změnami, ke kterým došlo ve vedení Města Slaného. Svůj pohled nabízím jako člen a kandidát Unie pro sport a zdraví ve Slaném. Byť jsem nebyl ani v radě města ani v zastupitelstvu, předvolebních jednání jsem se za naše uskupení aktivně účastnil. O postupném vývoji stavu v koalici jsem byl našimi zastupiteli a radními průběžně informován.
Bude dobré se nejprve vrátit na podzim roku 2014, kdy bylo zvoleno současné zastupitelstvo města. Z výsledků voleb bylo jasné, že složit kvalitní a funkční koalici bude úkol více než náročný. Situaci neulehčilo ani trochu amatérské vymezování se s kým ano a s kým ne, které znělo od některých stran ještě před volbami.
V předchozím období (2010 – 2014) Unie pro sport a zdraví (USZ) získala při své první účasti v komunálních volbách ve Slaném 2 mandáty. Vstoupili jsme do koalice s ODS, ODS „B“ (jak se s úsměvem slánská KDU titulovala) a Top09/Volba pro Slaný. V radě města jsme měli jako zástupce Mgr. Kaisrlíkovou. Následně se ukázalo, že k prvnímu podrazu ze strany ODS vůči USZ došlo už 20.10.2010. Pachuť ze spolupráce se starou koalicí nás na podzim 2014 vedla k hledání jiné cesty. Podle rozdělení mandátů v zastupitelstvu bylo jasné, že nová koalice musí být výsledkem kompromisu. Věřte, že dojednání výsledné podoby koalice bylo nesmírně vyčerpávající a rozhodně obtížnější a náročnější než celá volební kampaň. Všichni účastníci vyjednávání pečlivě zvažovali, kde je pomyslná hranice, za kterou už nejsou ochotni zajít. Velkým tématem pro řadu z nás byla samozřejmě účast sdružení Naše město (a tím i KSČM jako jeho součásti) v koalici a radě města. Zejména zástupci SSO, USZ a část zástupců ANO se s tím složitě vyrovnávala.
Nakonec zvítězil racionální rozum nad emocí, zájem o kvalitní práci při řízení města nad populismem. Netvrdím, že jsme našli ideální řešení. To ani při povolebním rozložení sil nebylo možné. Stojím si ale za tím, že v té době jsme vybrali nejlepší z možných variant většinové koalice ve Slaném. Tento krok jsme udělali s plným vědomím, že se na nás snese z převážně pravicové bývalé opozice kritika za paktování se socanama a dokonce s komunistou. Zástupci Svobodných v nové koalici by mohli vyprávět své.
Shoda na programových prioritách nové koalice nebyla až tak složitá. V mnoha bodech se naše programy setkávaly, v řadě dalších se členové koalice dokázali respektovat.
Jako nelehký úkol se ukázalo personální sestavení rady města a zejména vedení města. K tomu mi dovolte tak trochu analytický úvod.
Kandidáty volebních stran, které najde volič na hlasovacím lístku, je možné rozdělit do několika kategorií:
A. Podporující svým jménem kandidátní listinu dané strany. Požaduje ale, aby byl na „nevolitelném“ místě a do zastupitelstva se tedy v žádném případě nedostal. Není ochoten věnovat čas práci v zastupitelstvu. Názory strany a kandidáty v čele kandidátky rád podpoří, ale politiky se aktivně účastnit nechce.
B. Kandidát připravený zapojit se do práce zastupitelstva podle svých schopností a možností. Místo v radě ale odmítá z důvodu pracovního vytížení, rodiny, nedostatku času apod.
C. Člověk, který je ochoten se v případě volebního úspěchu zapojit do práce v radě města. Zde ale už nejde jen o ochotu, ale také o intelektovou vybavenost, odhodlání převzít část práce a odpovědnosti v radě a schopnost týmové práce. To by měla posoudit strana, která ho do rady vysílá.
D. Kandidát, který je ochotný se ujmout funkce starosty či místostarosty. Zpravidla se jedná o uvolněnou funkci, kterou kandidát začne dělat „na plný úvazek“.
Tuto kategorii dále dělíme podle motivace kandidáta:
D.1 Kandidát, který si nástupem na uvolněnou funkci platově polepší. I s rizikem, že po odchodu z úřadu se už nevrátí na původní pracovní pozici, je to pro něj výhodné rozhodnutí. Otázkou je, zda je schopný vést město, když pracovně dosud dosáhl na pozici průměrnou či podprůměrnou.
D.2 Kandidát, který na radnici půjde s platem dolů. Na základě předchozích zkušeností z podobných funkcí nebo svého přesvědčení a morálních vlastností ale počítá s tím, že se mu uvolněná funkce ve finále nejen finančně rozhodně vyplatí.
D.3 Člověk, který má bohaté zkušenosti, odborné, organizační i jiné předpoklady pro dobrý výkon funkce. Není pro něj rozhodující odměna. Své schopnosti je připraven nabídnout ve prospěch města bez ohledu na to, že na konci funkčního období se již na své původní vysoké pracovní zařazení nevrátí. Vzácný úkaz.
D.4 Stejný typ, jako D.3 s tím rozdílem, že je už na konci úspěšné pracovní kariéry, chystá se na odchod do důchodu a práci pro město pojme jako završení svých pracovních aktivit. Dobrá volba.
E. Kandidát stejně výkonný a kvalitní jako D.3, který ale není s ohledem na rodinu, závazky ve vlastním podnikání, splácení vysoké hypotéky či péči o zdraví blízkých schopen se funkce ujmout. To je pro obec škoda.
V komunálních volbách ve Slaném najdete kandidáty všech uvedených kategorií, snad s výjimkou typu D.3. O takovém nevím.
Pro nezasvěcené bude možná překvapením, že výrazně nejpočetnější je kategorie A. V roce 2014 bylo ve Slaném na kandidátních listinách 11 volebních stran celkem 269 osob. Voličů bylo 12 190. Zhruba každý 50. volič byl také na kandidátce některé volební strany. Kandidátů spadajících do kategorie D. byste mezi nimi našli ale opravdu málo.
A je tu další zásadní problém. Pokud volební strana bude mít na kandidátce alespoň dva kvalitní kandidáty, připravené jít do uvolněné funkce, je to úspěch. Dá je do čela kandidátky. To ale ještě neznamená, že se dostanou do zastupitelstva. Tato strana může volby klidně vyhrát, ale preferenční hlasy voličů tak zamíchají s výsledkem, že v zastupitelstvu ve finále nebude z těch dvou ani jeden. Voliči se nepídí po tom, kdo je či není připraven na uvolněnou funkci, ani jaké k tomu má skutečné předpoklady. Rozhodující v místních volbách bývá, o jak známou osobnost ve městě se jedná.
Strana volby vyhraje, ale nemá mezi zvolenými nikoho, kdo je připraven se do vedení radnice posadit.
To není spekulace, to je realita. Samozřejmě jsou ve Slaném strany, které mají připravený zástup zájemců o křeslo ve vedení. Zeptejme se ale, do které kategorie tito adepti patří.
Druhá věc je, že ne každý kandidát může počítat s tím, že po odchodu z radnice se po letech vrátí zpět na svou původní vedoucí pozici v předchozím zaměstnání. V soukromém sektoru je to nemožné, ve státní správě jen pro někoho.
A jak to tedy bylo při sestavování rady města a nejvyššího vedení po volbách 2014?
O tom až v dalším díle.
Autor: Martin Jelínek, USZ ve Slaném
Povolební vyjednávání není vzhledem ke složení nového zastupitelstva (zastoupeno 9 volebních uskupení) jednoduchý proces. Jsme rádi, že můžeme občany města a naše voliče informovat o prvních výsledcích těchto jednání.
Na spolupráci při vedení města Slaný se shodly tyto strany a hnutí: ANO 2011, ČSSD, Unie pro sport a zdraví (USZ), Naše město a Strana svobodných občanů.
Výše uvedené strany zveřejnily toto společné tiskové prohlášení:
Níže uvedené strany a hnutí tímto deklarují svoji shodu na společném postupu při správě města Slaný v dalším období.
Uvedené strany a hnutí se shodují v názoru na obsazení vedoucích míst funkcionářů města i složení rady města. Rovněž tak se shodují i na potřebě řešení všech naléhavých problémů města cestou široké demokratické diskuze a hledání nejvýhodnějších řešení pro město a jeho občany.
V rámci deklarované spolupráce níže uvedených stran a hnutí, nabízí tato koalice pozici místostarosty města zástupci ODS s ohledem na výsledky komunálních voleb.
Deklaraci o spolupráci ve Slaném pro období 2014 – 2018 uzavřely tyto strany a hnutí:
ANO 2011
ČSSD
USZ
Naše město
Strana svobodných občanů
Ve Slaném, 22. října 2014
Omlouváme se, stránku upravujeme.
Priority slánské Unie pro sport a zdraví pro období let 2014 – 2018
Chceme prosazovat, aby za současné ekonomické situace města byly realizovány, a to i s případnou dotací, jen ty investiční akce, které jsou nezbytně nutné pro zajištění chodu města a aby byly odsunuty investice, které nejsou nyní nezbytně nutné. Před plánovanou investicí je nutné zjistit, zda je na ní možné získat dotaci a za jakých podmínek. Možnost získat dotaci nemusí být vždy výhodou, neboť město může neúměrně zatížit případná spoluúčast nebo může být extrémně nákladné pozdější financování provozu. Nesmí se již stát, aby město již přiznanou dotaci odmítlo (jako např. na vodovod ve Kvíci) a zainvestovalo akci z vlastních prostředků bez jakékoliv výhody z toho plynoucí.
Samostatnou kapitolou je pak parkovací dům. Nejen, že byl drahou investicí, s níž se město bude vypořádávat mnoho let, že je velmi nákladný jeho provoz, ale čím dál tím více se ukazuje, že byl zřejmě investicí naprosto zbytečnou.
Priority slánské Unie pro sport a zdraví pro období let 2014 – 2018
Chceme prosadit, aby se zadávání veřejných zakázek v našem městě probíhalo v souladu se zákonem. Mnoho let pro město zajišťovala administraci veřejných zakázek soukromá firma, jejíž jednatel, jak bylo nyní zveřejněno ve sdělovacích prostředcích, je minimálně ve dvou případech trestně stíhán za podvody při zadávání zakázek. Tato společnost zajišťovala i zakázku na parkovací dům. Pokud je nám známo, ve většině případů zadávací dokumentaci neměl na starosti nikdo z úředníků města, ale sama firma. Rada města se o tom, že byl vybrán vítěz nějaké zakázky, dozvěděla většinou až z materiálů, které byly předkládány těsně před jednáním rady s tím, aby potvrdila vítěze zakázky.
Je nutné, aby zadávací dokumentaci k zakázkám vypracovávali úředníci města, případně externí firma, ale pod kontrolou úředníků města. Zadávací dokumentaci musí schvalovat rada města a současně jmenovat členy hodnotící komise. Nevhodný je naopak současný stav, kdy zadávací dokumentaci k zakázkám schvaluje zastupitelstvo, a tím je dokumentace přístupná velkému okruhu osob. Informace se tak mohou dostat i k subjektům, které se později budou o tyto zakázky ucházet a budou tudíž znát podmínky těchto zadávacích řízení předem.